Kostely v Iráku se stávají terčem bombových útoků. Křesťané jsou napadáni a zastrašováni s cílem vyhnat je všechny ze země. Byla by tak zničena starodávná křesťanská tradice a křesťanská přítomnost. Budoucnost křesťanů v Iráku je nejistá.

Utéci nebo zůstat – to je velmi těžké rozhodnutí, před kterým dnes stojí iráčtí křesťané. Praktická pomoc a povzbuzování, které na místě poskytuje CSI, je pro ty, co zůstali, zábleskem světla a dodává odvahu.

Zničená synagoga v El Koshu CSI  

„Netěšte se příliš brzy, po sobotě přijde neděle!“ Tato slova jedné židovské sousedky doposud znějí pětasedmdesátiletému křesťanovi Habibu Yusefovi v uších. Před 60 lety totiž musela Habibova sousedka uprchnout z vesnice. Židé byli tehdy systematicky pronásledováni a vyháněni ze země. Dnes jich žije v celé zemi snad jen deset. Synagoga proroka Nahuma v El Koshu se rozpadla. Svojí větou chtěla Židovka prorocky vyjádřit, že brzy budou z této země určitě vyhnáni i křesťané. Teď je jasné, že tehdy skutečně prorokovala. Na irácké křesťany přišly vraždy a vyhánění. Dne 12. července 2009 bylo znovu bombami napadeno pět kostelů. Výbuchy přinesly zkázu a smrt.

Politika ničení

Již měsíce utíká stále více křesťanů do sousedních zemí Jordánska, Sýrie a Turecka. V přeplněných utečeneckých táborech tam bojují o život. Původní křesťanské společenství, které je v Iráku doma již téměř 2000 let, je rychlostí zarážející dech vydáno zániku. V severoiráckých vesnicích a městech v oblasti Ninive, kde nalezlo mnoho vyhnaných křesťanů útočiště, panuje hořká bída. Dokonce pro dobře vzdělané pracovníky se sotva najde práce. Kromě toho nefungují komunální služby jako dodávky vody a elektřiny ani odvoz odpadků.

Máme zůstat ve vlasti, nebo bude lepší odejít? Před tímto těžkým rozhodnutím stojí dnes iráčtí křesťané. Elham Yakoun Isa je vdova a musí se sama starat o osm dětí. Její muž byl zabit při jednom teroristickém útoku. Návaly střídajícího se zoufalství a naděje ji dovádějí na pokraj psychického zhroucení.

Elham Yakoun Isa a jejích osm dětí CSI  

Eman Isac Hanna, manželka zavražděného známého lékaře Raada Oghestiana Kiryakose, vypráví s ostychem o svém příběhu utrpení: „Můj muž dostal výhrůžný dopis. Byl podstrčen pod vstupními dveřmi. Dva jeho spolupracovníci a ošetřovatelé dostali CD, na kterých byly zachyceny ošklivé scény mučení. Byli tím otřeseni. Jednoho dne vrazili cizí muži na kliniku a ptali se, kde je doktor. Potom vyhnali všechny pacienty z čekárny a zastřelili mého muže.“ Po takových a podobných příbězích se nelze divit, že tak mnoho křesťanů chce opustit svou vlast. Přesto existují i jiné možnosti.

Neničte nás!

Chaldejský arcibiskup Luis Sako z Kirkuku nabádá své souvěrce, aby vytrvali a svou přítomností vydávali dále svědectví. Křesťanský básník Yousef Issac Zara z El Koshu snažně prosil zahraničí, aby iráckou křesťanskou mládež nepobízela k odchodu ze země: „Prosím, neničte nás! Když nám země jako USA a Austrálie otevřou dveře, je naše vlast ztracena. Tato vaše politika udělá radost našim nepřátelům.“ Když všichni křesťané opustí zemi, dosáhnou islamisté svého cíle. Asyrští předkové iráckých křesťanů patřili k prvním národům, ke kterým se dostala radostná zvěst. I dnes si stojí pevně ve zděděné víře a vydávají v naší době již málo známé svědectví křesťanské věrnosti a zbožnosti.

CSI pomáhá přímo na místě

CSI neúnavně pomáhá pronásledovaným křesťanům v Iráku nejen materiální pomocí, ale i povzbuzováním k vytrvalosti. Dvoutisíciletá přítomnost křesťanů v této zemi bude možná i v budoucnosti. Ve zvláště těžkých případech, kdy se jednotlivé osoby ocitnou ve vážném ohrožení života, se CSI zasazuje o jejich přijetí ve Švýcarsku nebo jiných zemích. V ostatních případech je dávána přednost projevům solidarity a pomoci, aby křesťané nemuseli utíkat a vytrvali.

Děkujeme za vaše modlitby za naše souvěrce v Iráku a za vaši hmotnou podporu. I CSI v České republice se na ní bude podílet.