Pod záštitou iráckého viceprezidenta Adil Abdul-Mahdiho byla dne 11. prosince zahájena konference, jejímž předmětem je situace křesťanů v Iráku. Konferenci organizovala CSI. Účastnili se jí také zástupci amerického velvyslanectví a Vati-kánu.

CSI  

Konferenci zahájil v pátek 11/12 2009 ráno irácký viceprezident v hlavním městě Bagdádu. Zástupci významných církví Iráku se setkali se státními úředníky a aktivisty pro ochranu lidských práv a zástupci Vatikánu a velvyslanectví USA, aby hledali konec pronásledování křesťanů v Iráku na pozadí stávající situace v zemi. Problém, který je třeba vyřešit, našel místo i v iráckých mediích. Kon-ferenci snímalo 10 iráckých televizních společností.
Konferenci organizovala CSI. Vzhledem k situaci v zemi nebylo dlouho jasné, zda se konference vůbec uskuteční. Hotel, ve kterém se konference konala, byl právě znovu otevřen po opravách po bombovém útoku před šesti týdny. Řečníci na konferenci apelovali na vlády v Bagdádu a Kurdistánu, aby konečně přijaly důsledná opatření na ochranu křesťanů a dalších menšin a vytvořily podmínky pro návrat stovek tisíc uprchlíků ze země do jejich vlasti.

Svědectví iráckých křesťanů o útocích na ně, přednesená na konferenci, byla velmi působivá. Příbuzní zavražděných obětí, kteří našli útočiště v severním Iráku museli cestovat stovky kilometrů do Bagdádu. Jejich svě dectví o utrpení a tragedii, ale také o odvaze a dobré vůli působila silně na účastníky konference.
Prezidentka CSI, Annette Walder-Stückelberger litovala mlčení představitelů mnoha církví v Evropě, včetně rodného Švýcarska. „Je to tragedie, že představitelé církví ve Švýcarsku a v Evropě zůstávají nezúčastněnými diváky. Taková dramatická situace vyžaduje solidaritu všech.“

„Křesťané patří k Iráku tak, jako voda v Tigridu“, prohlásil William Warda jménem irácké organizace pro lidská práva Hamorabi. „Jsou spásnou armádou, která se po staletí zapojovala do pokojného snažení o pokrok lidu celého Iráku. Co mně bolí, je přítomnost jiné armády, totiž teroru, který nepřináší nic, než smrt a zmar.“
Po staletí odolávali křesťané v Iráku jednomu útoku za druhým, jedné vlně pronásledování za druhou. Od svržení Saddáma Huseina v roce 2003 více jak polovina všech křesťanů uprchla ze země.

Historie iráckých křesťanů

Irák měl kdysi kvetoucí hospodářství
a převážně křesťanské obyvatele. Už od dobytí území potomky Mohammeda v roce 642 se jejich podíl dramaticky zmenšoval. V uplynulých 14 stoletích si křesťané užili několik vln pronásledování. V roce 1880 jich bylo už jen 15%.

Svržení Saddáma Husseina zhoršilo dramaticky jejich situaci

Svržení Husseinova režimu dále zhoršilo jejich situaci (Saddám jich neproporcionelní množství posílal na jatka v konfliktu s Íránem). V uplynulých letech jich polovina uprchla ze země. Z dnešních 29 milionů obyvatel Iráku jsou jen 2% křesťanů. Křesťany považují islamisté za zrádce a jsou paušálně obviňováni z kolaborace se Západem.

Vypuzení Židů z Iráku

Vyhánění nemuslimů z Iráku není vůbec nový jev. V roce 1948 bydlelo v zemi ještě 150000 Židů. Útěky a vyhánění vedly k tomu,že prakticky všichni Irák opustili. A to měla židovská komunita v Iráku 2600letou historii.

„Po sobotě přijde neděle“

Fotografie poutače s podobným nápisem z Palestiny byla už před lety publikována panem Adamíkem v našem Zpravodaji – „V sobotu zabíjíme Židy, v neděli křesťany“! Islamisté prohlašují vyhnání křesťanů podobně jako Židů ze země jako pomoc Iráku. Nyní jim vyhrožují bezostyšně: „Nebuďte tak šťastní, protože po sobotě následuje neděle“. Výhrůžka je zcela jasná snad i pro multikulturní Evropu, která „recipročně“ muslimy protěžuje na úkor křesťanské většiny.