V komunistickém Vietnamu jsou angažovaní křesťané odsuzováni k mnohaletým trestům odnětí svobody. Přesto křesťanů, hlavně ve venkovských oblastech, přibývá.

Politická elita země vedená prezidentem Nguyen Minh Trietem doufá, že k modernizaci země získá kapitalistické devizy. Stále ovšem sází na komunistické recepty podle Karla Marxe a Josefa V. Stalina.

Nguyen Van Ly

Na příkladu uvězněného faráře Nguyena Van Ly je zřejmé, jak moc jsou v komunistickém Vietnamu potlačována lidská práva. Během uplynulých 30 let strávil duchovní více než polovinu této doby za mřížemi. Tento odvážný muž stále znovu nutí režim, aby shodil svou masku - naposledy 30. března 2007. Soudní úředník zmařil obhajobu obžalovaného, když mu zezadu přitisknul na ústa rukávy své uniformy. Van Ly byl jako „nepřítel revoluce“ odsouzen k osmi letům vězení v pracovním táboře Ba Sao. Ve skutečnosti byl zatčen proto, že v dubnu 2006 napsal manifest, který žádal více demokracie a informoval o situaci ve Vietnamu americké ochránce lidských práv.

Nguyen Thi Hong

Represe proti křesťanům pokračují. Dne 15. ledna 2009 stanula menonistická pastorka Nguyen Thi Hong před soudem v Ho Či Minově městě (Saigon). Nyní nejsou důvodem k vazbě „kontrarevoluční“ aktivity tak jako v případě otce Van Ly. Stačí obvinění, že „nezaplatila své dluhy“. Opravdovou vinou jednadvacetileté obžalované je, že v Ho Či Minově městě vyučovala na křesťanské menonitské škole. A k tomu vedla „nelegální“ domácí společensrví. Soudce poslal nepohodlnou ženu na tři roky do vězení.

Brutalita vietnamských komunistů není výrazem síly, ale spíše nervozity, protože všude tam, kde stát násilně zasáhne, přibývá rychle křesťanů - například v hornatých regionech regionu na severu, severozápadě a středu země, kde žijí horské národy Hmong a Hre. Nárůst křesťanských obcí nervózní komunisté tajně srovnávají s nárůstem křesťanských hnutí za lidská práva, která v roce 1989 znamenala v Evropě konec komunistické vlády.