• Jižní Súdán

CSI pomáhá hladovějícím

27. září 2017

Mnoho obyvatel Jižního Súdánu hladoví. Již dlouhé měsíce se živí jen listím divokých rostlin. Spolupracovníka CSI Franco Majok pracuje toto léto na plné obrátky a díky jeho nasazení se pomoc od CSI dostane k mnoha podvyživeným a hladovým lidem.



Mnoho obyvatel Jižního Súdánu hladoví. Již dlouhé měsíce se živí jen listím divokých rostlin. Spolupracovníka CSI Franco Majok pracuje toto léto na plné obrátky a díky jeho nasazení se pomoc od CSI dostane k mnoha podvyživeným a hladovým lidem. Kromě pokračujícího výkupování  otroků plánuje a organizuje tolik důležité rozdělování potravin v oblasti severního Bahr-el-Ghazal. V červenci ho přijel do oblasti podpořit také výkonný ředitel CSI  Benjamin Doberstein a redaktor Reto Baliarda.

Blízko města Wanyok navštivili malé vesnické společenství. Někteří z obyvatel jsou bývalí otroci. Obyvatelé leželi pod stromem, aby se chránili před slunečním žárem. Jsou vyhublí a zesláblí. Všichni trpí hladem.

Zesláblá žena zápasí o přežití

Na mladé ženě Agol Deng je nouze o potraviny  zvláště patrná. Slabounkým hlasem hovoří o svém stavu.  Dříve žila u hranic se Súdánem. Její rodina chovala  dobytek a mohla se proto dobře najíst. “Ale jednoho dne se přihnali Arabové na válečném tažení proti Dinkům a sebrali nám všechny krávy. Tak nám nezůstalo nic”, vypráví se skloněnou hlavou. Později přišla do této vesnice, kde má příbuzné.

Měsíce jen divoké listí

Také Abuk Dut a jejích pět dětí trpí hladem. Jsou vděční za přijetí do vesnice a střechu nad hlavou. Abuk nemá k jídlu nic jiného než listí. Má zde sice malé pole ale jak říká: „Bez osiva nemohu nic vypěstovat. Proto jsme již měsíce nejedli proso“. Kdysi koupila na trhu dříví a nějakou mouku, aby pro své děti něco uvařila. Hlad utišili jen na nedlouho: “Pocit hladu nás stále provází.”

Také ona cítí, že je na konci svých sil. „Jsem příliš slabá, abych mohla pracovat na poli a tak nám nezbývá k jídlu nic jiného, než to listí“, dodává s hořkostí. Navíc má starost o svého vnuka Erojo. Jeho rodiče jsou nezvěstní. Vesnické společenství je to jediné, co jim zůstalo.

Pěšky od vesnice k vesnici

Franco Majok z CSI se zaměřuje  na  malá zapomenutá vesnická společenství . Během svého mnohatýdenního pobytu v Jižním Súdánu putoval často pěšky od vesnice k vesnici a potkal tak mnoho lidí v zapadlých koncích země. Také malá společenství blízko města Wanyok neponechal nepovšimnuta. Franco dovedl vesničany  na oplocený pozemek, kde měl uložené 100 kilové pytle prosa. Franco odemkl sila a každému naložil 50kg prosa. To jim postačí při skromné spotřebě na celý měsíc. Tito lidé však umí dobře hospodařit a tak jim zásoba  může vystačit i na delší dobu.

Také Agol, Abung a Abuk dostali svých 50kg. Jejich vděčnost a úleva je zjevná, zvláště u Agol. Ale úsměv na její tváři je málo znatelný. Tak velké je její vyčerpání po měsících hladovění.

Dík štědrým darům přispěvatelů  CSI obdržely stovky lidí a rodin  25 až 50 kg prosa a jejich nouze byla přeci jen zmírněna.

Také pro 400 osvobozených otroků, které CSI v červnu dopravila  ze severu do  vlasti, je stávající hladomor velkou hrozbou. Přesto nás bývalí otroci ujišťovali, jak jsou rádi zpět ve své vlasti. Konečně zde mohou žít volně, bez bití a zneužívání. I v otroctví si hladu užili dost, protože jejich páni jim toho moc k jídlu nedávali. CSI jim do nového  začátku pomáhá. Dostanou nejen dávku prosa, ale rodina dostane kozu na mléko.

                    Zdroj: CSI

Váš komentář ke článku

Komentář byl úspěšně odeslán.

Komentář byl úspěšně odeslán, bude zobrazen po ověření administrátorem.

Projekt Jižní Súdán