Jižní Sudán: CSI pomáhá hladovějícím

27. září 2017

Mnoho obyvatel Jižního Súdánu hladoví. Již dlouhé měsíce se živí jen listím divokých rostlin. Spolupracovníka CSI Franco Majok pracuje toto léto na plné obrátky a díky jeho nasazení se pomoc od CSI dostane k mnoha podvyživeným a hladovým lidem.



Mnoho obyvatel Jižního Súdánu hladoví. Již dlouhé měsíce se živí jen listím divokých rostlin. Spolupracovníka CSI Franco Majok pracuje toto léto na plné obrátky a díky jeho nasazení se pomoc od CSI dostane k mnoha podvyživeným a hladovým lidem. Kromě pokračujícího výkupování  otroků plánuje a organizuje tolik důležité rozdělování potravin v oblasti severního Bahr-el-Ghazal. V červenci ho přijel do oblasti podpořit také výkonný ředitel CSI  Benjamin Doberstein a redaktor Reto Baliarda.

Blízko města Wanyok navštivili malé vesnické společenství. Někteří z obyvatel jsou bývalí otroci. Obyvatelé leželi pod stromem, aby se chránili před slunečním žárem. Jsou vyhublí a zesláblí. Všichni trpí hladem.

Zesláblá žena zápasí o přežití

Na mladé ženě Agol Deng je nouze o potraviny  zvláště patrná. Slabounkým hlasem hovoří o svém stavu.  Dříve žila u hranic se Súdánem. Její rodina chovala  dobytek a mohla se proto dobře najíst. “Ale jednoho dne se přihnali Arabové na válečném tažení proti Dinkům a sebrali nám všechny krávy. Tak nám nezůstalo nic”, vypráví se skloněnou hlavou. Později přišla do této vesnice, kde má příbuzné.

Měsíce jen divoké listí

Také Abuk Dut a jejích pět dětí trpí hladem. Jsou vděční za přijetí do vesnice a střechu nad hlavou. Abuk nemá k jídlu nic jiného než listí. Má zde sice malé pole ale jak říká: „Bez osiva nemohu nic vypěstovat. Proto jsme již měsíce nejedli proso“. Kdysi koupila na trhu dříví a nějakou mouku, aby pro své děti něco uvařila. Hlad utišili jen na nedlouho: “Pocit hladu nás stále provází.”

Také ona cítí, že je na konci svých sil. „Jsem příliš slabá, abych mohla pracovat na poli a tak nám nezbývá k jídlu nic jiného, než to listí“, dodává s hořkostí. Navíc má starost o svého vnuka Erojo. Jeho rodiče jsou nezvěstní. Vesnické společenství je to jediné, co jim zůstalo.

Pěšky od vesnice k vesnici

Franco Majok z CSI se zaměřuje  na  malá zapomenutá vesnická společenství . Během svého mnohatýdenního pobytu v Jižním Súdánu putoval často pěšky od vesnice k vesnici a potkal tak mnoho lidí v zapadlých koncích země. Také malá společenství blízko města Wanyok neponechal nepovšimnuta. Franco dovedl vesničany  na oplocený pozemek, kde měl uložené 100 kilové pytle prosa. Franco odemkl sila a každému naložil 50kg prosa. To jim postačí při skromné spotřebě na celý měsíc. Tito lidé však umí dobře hospodařit a tak jim zásoba  může vystačit i na delší dobu.

Také Agol, Abung a Abuk dostali svých 50kg. Jejich vděčnost a úleva je zjevná, zvláště u Agol. Ale úsměv na její tváři je málo znatelný. Tak velké je její vyčerpání po měsících hladovění.

Dík štědrým darům přispěvatelů  CSI obdržely stovky lidí a rodin  25 až 50 kg prosa a jejich nouze byla přeci jen zmírněna.

Také pro 400 osvobozených otroků, které CSI v červnu dopravila  ze severu do  vlasti, je stávající hladomor velkou hrozbou. Přesto nás bývalí otroci ujišťovali, jak jsou rádi zpět ve své vlasti. Konečně zde mohou žít volně, bez bití a zneužívání. I v otroctví si hladu užili dost, protože jejich páni jim toho moc k jídlu nedávali. CSI jim do nového  začátku pomáhá. Dostanou nejen dávku prosa, ale rodina dostane kozu na mléko.

                    Zdroj: CSI

Váš komentář ke článku

Komentář byl úspěšně odeslán.

Komentář byl úspěšně odeslán, bude zobrazen po ověření administrátorem.

Projekt Jižní Súdán