Tlak na křesťany se v Pákistánu od zostření zákona o rouhání výrazně zvětšil. Podle partnera CSI – faráře Latifa – může být školní výuka pro rodilé křesťany riskantní – hrozí jim obvinění z rouhání.
Tlak na křesťany se v Pákistánu od zostření zákona o rouhání výrazně zvětšil. Podle partnera CSI – faráře Latifa – může být školní výuka pro rodilé křesťany riskantní – hrozí jim obvinění z rouhání.
Původní účel zákona o rouhání, říká Latif, byl smysluplný. Velká Británie jako koloniální vládce Indie, vydala zákon v roce 1860 a měl bránit napětím mezi náboženstvími. Sloužil tak vlastně k ochraně náboženství.
Zpřísnění v roce 1986
Přirozeně nemohl zákon úplně odstranit šikanování náboženských menšin v Pákistánu. Latif to sám jako školák zažil. On a jeho bratr nesměli jako křesťané pít vodu ze stejného kohoutku jako jejich muslimští spolužáci. Museli pít vodu ze zvláštního hliněného džbánu. A když se jednou obrátil na učitele, že je ve džbánu mrtvá veverka, nijak jim nepomohl.
Křesťané jsou ale pod stále větším tlakem. Původně se jednalo v rámci zákona o rouhání s příslušníky všech náboženství podobně. To se ale zásadně změnilo v roce 1986. Tehdejší prezident, generál Zia-ul-Haq, zatížil „rouhací“ článek 295 výraznými tresty. Zvýšil trest za zlehčování náboženství ze dvou na deset let. Přidal odstavce, které omezovaly ochranu pouze na islám. Za znevážení nebo poškození koránu hrozí doživotní trest a zneuctění jména proroka Mohameda je trestáno smrtí.
Zákon o rouhání
Podstatné jsou tři paragrafy, které zneužívá sunitská většina k terorizování náboženských menšin:
Třetina udaných jsou křesťané
Zákon o rouhání platí v tomto znění až doposud. Mezi léty 1987 a 2014 bylo udáno pro rouhání 1300 osob. Asi jedna třetina obviněných byli křesťané, přestože jsou ve společnosti zastoupeni jen 2%. Po zpřísnění zákona se situace křesťanů v Pákistánu zhoršila. Mnozí muslimové projevují zvýšenou nenávist. Cítí to také mnozí křesťané ve školách, které učitelé nutí ke konverzi na islám.
Praktické nakládání se zákonem o rouhání
Navzdory této zlé situaci pohlíží Latif na křesťany nejen jako na oběti. Především nabádá křesťany k praktickému nasazení proti dopadům zákona o rouhání. Nezřídka se křesťané potýkají s analfabetismem nebo chybějícími znalostmi v pasti zákona o rouhání. Proto se partner CSI zasazuje o vzdělávání spoluvěrců. Ve velkoměstských slumech založil tři školy pro děti, jejichž rodiče si vzdělávání svých dětí nemohou dovolit. Jedna z těchto škol je podporována CSI a umožňuje školní vzdělávání 300 dětem. Většinu žáků tvoří křesťané, ale do školy chodí i muslimové. Také mezi učiteli je zhruba polovina muslimů. Jsou ale otevření a stojí celým srdcem za pravidly provozování školy.
Je totiž důležité, aby náboženské menšiny a liberální muslimové byli obezřetní při styku se zákonem o rouhání. Dokonce i konstruktivně míněná kritika může vést až k trestu smrti, a to nejen soudním rozhodnutím, ale běžně také rukou radikálních muslimů. Latif připomíná dva politiky, liberálního muslima Salman Taseera a křesťana Shahbaze Battiho. „Oba byli zavražděni muslimy, protože požadovali úpravu zákona o rouhání. Nepožadovali zrušení zákona”! dodává jasně Latif.
Bohužel je zákon o rouhání opakovaně zneužíván proti nevinným. Např. nepohodlný soused může být obviněním z rouhání odstraněn z cesty. Křesťan tedy musí být ve vztahu k muslimské většině obezřetný a pragmatický, především při rozhovorech o náboženství. „Také já jsem mnohokrát přizpůsobil své oblečení, když jsem jednal s muslimy.“ říká Latif. Pro vzdělaného křesťana, jako je on a jeho žena bude poněkud snazší získat uznání od mnoha muslimů. Přesto si musí i oni dávat pozor.
Nasazení pro pákistánské křesťany
Latif si nedělá žádné naděje, že bude zpřísněný zákon o rouhání z roku 1986 v dohledné době změněn. Také pákistánská vláda stojí za současnou podobou zákona. Proto budou i nadále mnozí křesťané opouštět zemi. On a jeho žena Ester (jméno změněno) se přesto rozhodli v Pákistánu zůstat, i když měli možnost natrvalo vycestovat. Můžeme zde působit a pomáhat pronásledovaným křesťanům a těm co jsou zcela chudí.
20 křesťanů odsouzeno k smrti
Dříve sice nebyl kvůli zákonu o rouhání nikdo popraven. Opakovaně však jsou „obvinění“ muslimským davem krutě lynčováni. 4 listopadu 2014 byli zaživa upáleni křesťanští manželé Shahzad Masih a Shama Bibi. Dnes je za rouhání uvězněno 400 křesťanů a 20je jich odsouzeno k trestu smrti. Nejznámější z nich je Asia Bibi. Latif vícekrát její rodinu navštívil. „Je to silná žena – odmítá veškerý nátlak a nenechala se donutit ke konverzi na islám!“
Zdroj: CSI
