Sýrie- Vysoce ceněná práce sestry Sáry

19. dubna 2017

Už vice než čtyři roky spolupracuje syrská řádová sestra Sára s CSI a stará se s velkým nasazením o vzdělávání dětí a žen. K tomu pociťuje na vlastní kůži, co to znamená být vyhnancem.



Už vice než čtyři roky spolupracuje syrská řádová sestra Sára  s CSI a stará se s velkým nasazením o vzdělávání dětí a žen. K tomu pociťuje na vlastní kůži, co to znamená být vyhnancem               

Koncem října 2016 navštívila  sestra Sára Švýcarsko. Přednášela nejen na Dni CSI ale vystoupila také v řadě společenství, aby bezprostředně informovala o situaci ve své vlasti. Ve veřejných vystoupeních i v osobních rozhovorech se sestra Sára vyjadřovala plynulou francouzštinou jasně a uvážlivě. Posluchači pochopili, že se celým srdcem angažuje ve prospěch trpících obyvatel.

 

Útěk po roce vyčkávání.

Ráda vzpomíná na předválečnou Sýrii. “Žili jsme ve svobodné a velmi krásné zemi. Měla jsem všechny svobody, které jsem potřebovala, a necítila jsem se utlačovaná.” Sestra žila v klášteře v Homsu. Odtud bylo  mnoho křesťanských aktivit přeneseno do okolních vesnic, hlavně do “Wadi al-Nasra” – údolí křesťanů.

Ještě po začátku syrských nepokojů  v březnu 2011 zůstala Sára v Homsu a jeho okolí. “Věřili jsme a doufali, že zůstane jen při demonstracích”. Ještě rok pokračovala ve své práci, i když okolí bylo viditelně nejisté.

Když ale v březnu 2012 vtrhli do Homsu a do Wadi al-Nasra džihádisté, zbývala sestře Sáře a všem obyvatelům konventu jen možnost útěku. Dostali od Caritas podporu a mohli se ubytovat v klášteře na pobřeží Středozemního moře, kde byla situace relativně dobrá. Našli tam útočiště další uprchlíci z Homsu, Damašku, Aleppa nebo z Idlibu.

 

Znala cenu školního vzdělání

Žádný dlouhý odpočinek si po útěku sestra Sára nedopřála. Poznala jaká je bída běženců a co všechno budou potřebovat. Naléhavě pocítila potřebu vzdělávání dětí utečenců. „Mnoho dětí přišlo kvůli válce o rok nebo více let školní docházky. Sama jsem svým rodičům velmi vděčná za vzdělání, které mi poskytli a vážím si toho pokladu.“ Dnes poskytuje sestra Sára bohatý vzdělávací program  250 dětem, které díky obětavosti dobrovolných učitelů mají školu. Navíc o víkendech a prázdninách organizuje dětem program a letní tábory, kde se děti zdokonalují ve sportu a hudbě. Sestře Sáře spolehlivě pomáhají „Peacemakers“ (mladí dobrovolníci), kterým tato práce přináší další vzdělání a psychologickou podporu. Sestra Sára je vděčná, že její nasazení podporuje CSI. „Spolupracuji ráda s CSI. Tato organizace mi věří, že trpícím lidem poskytnu potřebnou pomoc“. Jako příklad uvádí rozdělení školních potřeb (dar CSI) pro 900 dětí. „Tato akce znamenala pro děti a jejich rodiče velmi mnoho. Sešity a psací potřeby jsou dnes v Sýrii pro mnoho lidí cenově nedostupné.“ Právě tak si místní lidé nemohou dovolit koupit léky. Zvláště obtížná je situace chronicky nemocných. Sestra podporuje společně s CSI  deset dlouhodobě nemocných mladých lidí.

 

Muslimky objevují nový svět

Mezi dospělými běženci je mnoho analfabetů, obzvláště mezi Kurdy a syrskými sunnity. Ženy jsou postiženy ještě více, neboť se podle zvyklostí vdávají velmi mladé. Mnohé z nich chodily do školy, pokud vůbec, velice krátkou dobu. Sestra Sára organizuje pravidelná setkání, kde jsou ženy seznamovány s různými oblastmi života tak, aby mohly doma svým dětem pomáhat.

Převážná část těchto žen jsou muslimky. Mnohé z nich mají poprvé kontakt s křesťany. Setkání jim pomáhají odbourat obavy ze styku s jinými kulturami. Muslimky si spolupráci se sestrou velmi cení. „Také jejich manželé mají velkou důvěru k naší práci,” raduje se řádová sestra.

 

Bůh ji dává sílu

V nasazení pro trpící nouzí nepočítá sestra Sára hodiny. Stává se, že ji někdo probudí o půlnoci. „Pro takového člověka tu jsem“, říká sestra bez okolků. Odkud ale bere motivaci pro svoje obrovské nasazení? „Čerpám sílu ze své víry, mé naděje a mé lásky k lidem. S jejich díky a úsměvy přichází i odhodlání pokračovat. Moje pomoc je malá. Vše, co se děje, je v rukou božích.“ Dobře chápe bolest vyhnaných, protože to prožila na vlastní kůži. Umí se dobře vcítit do jejich situace.

V prosinci 2015 byli vyhnáni z Homsu poslední rebelové. Většinou zničené město je opět celé v rukou vlády. Umí si sestra představit návrat do Homsu? „Ano, to si představuji, ale kdy to bude, zatím nevím“, odpovídá. V posledních letech byla stále ve spojená se starým působištěm. V současnosti navštěvuje  Homs jednou týdně.

Sestra Sára miluje svoji vlast a je přesvědčena, že její Sýrie nebude přemožena. Přirozeně si nepřeje nic jiného než trvalý mír. “K tomu potřebujeme vaše modlitby a podporu. Také my v Sýrii se modlíme za Evropu“,  prohlásila před svým návratem do Sýrie.

Zdroj:CSI

Váš komentář ke článku

Komentář byl úspěšně odeslán.

Komentář byl úspěšně odeslán, bude zobrazen po ověření administrátorem.

Projekt Sýrie