• Irák

Teplé oblečení pro 1350 uprchlických dětí

01. května 2020

„Kéž Pán vloží pokoj do krvežíznivých srdcí.“ – spolupracovnice CSI Pascale Warda



„Kéž Pán vloží  pokoj do krvežíznivých srdcí.“ – spolupracovnice CSI  Pascale Warda

 

Irácká vláda v prosinci 2017 oficiálně vyhlásila porážku Islámského státu. Mír a pořádek se ale vrací velice pomalu. Mnoho lidí dnes žije v uprchlických táborech. CSI na místě a poskytovala teplé oblečení a zimní bundy potřebným.

Zima v severním Iráku je tuhá. CSI začala v prosinci 2019 ve spolupráci  s místními partnery z organizace pro lidská práva Chammurabi distribuovat zimní bundy pro 1350 chudých dětí uprchlíků.

Naší první zastávkou je uprchlický tábor v Erbílu v severní kurdské oblasti Iráku.. Byli jsem zde v prosinci 2017, ale mnoho tváří je nových. Většina z předchozích obyvatel se vrátila do svých domovů na Ninivských pláních v okolí Mosulu, další emigrovali do zahraničí. Místo nich jsou v táboře syrští uprchlíci nebo Iráčané, kteří se z Erbílu nemohou vrátit do svých domovů anebo nemají na nájemné. „Tady žijeme jako rodina,“ říká nám správce tábora „Nezáleží na tom, zda jste Syřan nebo Iráčan, křesťan nebo muslim.“

Žádná budoucnost v původním domově

Setkal jsem se s  mladým otcem z Bartelly, vesnice na Ninivské pláni. V roce 2014 zde žilo 3500 křesťanských rodin a tvořily většinu obyvatelstva. K dnešku se vrátilo jen 40% křesťanů a vesnice je většinově šíitská.

Křesťané se váhají vrátit do svých poničených domovů. Mnozí nedůvěřují milicím Shabak, kteří v Bartellu působí. Míní, že život uprchlíka je lepší ,než život v tom, čemu říká „křesťanské ghetto“ pod kontrolou idiosynkratické milice.

Mezi frontami

Přítomnost četných milic s různými zájmy na severu Iráku i rostoucí napětí mezi Íránem a USA vyvolává obavy. Začátkem ledna 2020 se mnoho Iráčanů obávalo, že by se mohli ocitnout mezi frontami: Americký dron zabil íránského generála a druhého muže ve státě Kasema Soleimaniho a iráckého velitele šíitské milice Abu Mahdi al-Muhandis na irácké půdě. Iráčtí křesťané, kteří byli v minulosti často terčem odplaty za činy Američanů, se cítí velmi zranitelní a mají strach, že se znovu stanou obětními beránky.

„Přežijeme?“

Navštívili jsme jezídské děti poblíž Dohuku. Některé žijí v uprchlických táborech, další v okolních vesnicích. Většinu z nich vyhnali džihádisté Islámského státu z regionu Sindžár. Některé dokonce pocházejí ze Sýrie, např. z Afrínu obsazeného tureckou armádou. Všechny děti přišly vinou IS alespoň o jednoho člena. Islámský stát označil Jezídy za modláře a snažil se je zlikvidovat. Některé děti byly Islámským státem uneseny a nedávno propuštěny. Všechny děti se vyrovnávají s traumaty.

 

„Přežije naše komunita? Jak?“ – ptá se téměř každý kmenový vůdce Jezídů, se kterým se setkávám. Staré, tajemné, náboženské společenství Jezídů bojuje o svou budoucnost. Stojí před reintegrací svých dětí a žen, které byly uneseny IS a snaží se předat  svůj jazyk, kulturu a náboženství další generaci.

Jezídé se cítí zbytkem světa nepovšimnuti a zároveň na ně doléhá tlak místní vlády a různých milic. Jsou velice vděční za naši pomoc. Nikdy nezapomenu na šťastné úsměvy jezídských dětí.

Projektová manažerka Hélène Rey – CSI

Váš komentář ke článku

Komentář byl úspěšně odeslán.

Komentář byl úspěšně odeslán, bude zobrazen po ověření administrátorem.

Projekt Irák