Smutná premiéra 6. ledna 2024: poprvé po téměř 1700 letech se v Náhorním Karabachu nekonaly žádné vánoční oslavy. Důvodem byl zářijový útok Ázerbájdžánu na oblast obývanou Armény. Prakticky veškeré obyvatelstvo (více než 100 000 lidí) uprchlo do Arménie.
Během dobytí Náhorního Karabachu Ázerbájdžán unesl osm současných a bývalých členů demokraticky zvolené místní vlády. Bývalý ministr zahraničí David Babyan byl zatčen poté, co byl pozván na schůzku s ázerbájdžánskými orgány a dobrovolně se jí zúčastnil. Na sociálních sítích napsal: „Můj útěk by našemu dlouho trpícímu lidu způsobil značné škody. Jako čestný člověk, vlastenec a křesťan to nemohu dopustit.“
Ázerbájdžán zadržuje desítky arménských vojáků a civilistů, kteří byli uneseni v letech 2020-2023. Jedna z obětí, Vicken Euljekian z Libanonu, je ve vazbě již více než tři roky.
Po etnickém vyčištění Náhorního Karabachu teď Ázerbájdžán ohrožuje vlastní Arménskou republiku. Diktátor Ilham Alijev označuje většinu nebo dokonce celou Arménii za „západní Ázerbájdžán“, kam se „musíme vrátit“. Ázerbájdžánská státní propaganda učí, že Arméni, kteří v oblasti žijí tisíce let, se přistěhovali až v 19. století a že všechny arménské kostely a památky jsou padělky. V lednu 2024 Alijev dokonce prohlásil, že hlavní město Arménie Jerevan je „starobylé ázerbájdžánské město“.
Nové požadavky – nová válka?
Po zabrání Náhorního Karabachu nyní Ázerbájdžán požaduje po Arménii koridor, který by přes jižní území Arménie propojil Ázerbájdžán s ázerbájdžánskou exklávou Nachičevanem a spojeneckým Tureckem. Tento požadavek by mohl být záminkou k zahájení další války.
