29. května 2024

Pronásledování křesťanů dosáhlo obludných rozměrů

Nad letošní zprávou The World Watch List organizace Open Doors

„Krev mučedníků je semenem nových křesťanů“ (Tertullianus)

Papež František v roce 2014 v rozhovoru pro list La Vanguardia řekl:

„Pronásledování křesťanů je starost, která se mne jako pastýře zblízka dotýká. Vím o pronásledování mnoho věcí, ale z opatrnosti je tu nechci vykládat, abych někoho nezranil. Na světě však existují místa, kde je zakázáno mít Bibli, nosit křížek nebo učit katechismus…Jednu skutečnost ovšem chci zdůraznit – jsem přesvědčen, že pronásledování křesťanů je dnes silnější než v prvních staletích církve. Je tu více křesťanských mučedníků než v oné době. A to není výmysl, nýbrž číselně doložený fakt.“

 

Po deseti letech od papežova výroku nezbývá než s bolestí konstatovat, že před deseti lety bylo pronásledování nejhorší v dějinách a nyní je ještě mnohem horší.

Organizace Open Doors zveřejnila svou každoroční zprávu o pronásledování křesťanů ve světě – The World Watch List. Jde o žebříček 50 zemí, ve kterých křesťané čelí nejextrémnějšímu pronásledování. V roce 2017 bylo pronásledovaných křesťanů 200 milionů, v současnosti je to více než 360 milionů.

V roce 1993 křesťané čelili vysoké až extrémní míře pronásledování ve 40 zemích. Toto číslo se téměř zdvojnásobilo na 76 zemí v roce 2023 a jen v padesáti zemích s nejhorším pronásledováním se s ním potýká 312 milionů křesťanů. Nestoupl jen počet darebných zemí, ale i míra a brutalita pronásledování v nich. Celosvětově čelí nějaké formě pronásledování každý sedmý křesťan, přičemž v Latinské Americe je to jeden z 15, v Africe každý pátý a v Asii dva z pěti křesťanů.

Papežská opatrnost při pojmenování příčin a zdrojů pronásledování je do jisté míry pochopitelná. Pravděpodobně nechce dráždit pronásledovatele k ještě větší zlobě. Jak to tedy je?

Hlavním motorem současného pronásledování je islám, jehož cílem je přivedení země/světa pod „Dům islámu“ prostřednictvím násilných i nenásilných aktů. I přes Deklaraci  o lidském bratrství je z padesátky zemí s nejtvrdším pronásledování 39 zemí buď většinově islámských nebo jde o země poznamenané působením islámského radikalismu a terorismu. Z třinácti zemí, ve kterých je útlak extrémní, je 10 islámských.

Dalšími zdroji pronásledování převládajícími ve zbývajících jedenácti zemích v padesáti členném ostudném pořadí jsou:

– náboženský nacionalismus, kdy je vybrané náboženství definováno jako jediný základ národní identity (např. ideologie hindutva v Indii)

– kmenový antagonismus

– denominační protekcionismus, což česky znamená, že církve nechtějí dávat prostor  křesťanům mimo strukturu nebo teologickou definici dané církve

– komunistický útlak vycházející z ideologie bojovného ateismu

– agresivní sekularismus – snaha vytlačit křesťanskou víru a hodnoty z veřejné i soukromé sféry

– organizovaný zločin

– totalitní paranoia která potlačuje všechny svobody včetně svobody vyznání a svědomí

 

Ostudným šampionem mezi zeměmi, kde je následování Krista životu nebezpečné, je už dlouhé roky Severní Korea. Totalitní útlak je ve stalinském skanzenu po všech stránkách extrémní a tresty i za nepatrné projevy křesťanství drakonické.

Na druhém místě se drží Somálsko s výrazným růstem násilí. Islámští militanti (Aš Šabáb) se stále více zaměřují na vyhledávání a vraždění křesťanských vůdců. Dokonce i podezření z konverze od islámu je životu nebezpečné.

Libye zaujala třetí místo kvůli rostoucímu tlaku a násilí umožněnému absencí jediné centrální vlády, která by v zemi nastolila právo a pořádek. Křesťané v arabských zemích říkávají, že „raději sto let diktatury, než jeden den bezvládí“, což se potvrdilo nejen v Libyi, ale v rámci „Arabského jara“ také v Egyptě, Sýrii a Iráku.

Ve čtvrté Eritrei je tlak na křesťany i nadále extrémní, přičemž nejsilnějším zdrojem útlaku je pronásledování ze strany vlády.

Navzdory propadu o dvě místa v žebříčku World Watch List pro rok 2024 se situace v Jemenu téměř nezměnila a křesťan je pod extrémním tlakem ve všech sférách života. Jemenští křesťané čelí porušování náboženské svobody ze strany rodin a úřadů (jak oficiálních orgánů, tak hútíjských povstalců ovládajících třetinu země), jakož i ze strany radikálních islámských skupin.

V Nigérii jsou křesťané a jejich komunity v mnoha částech země nadále napadáni radikálními islámskými teroristy (Boko Haram) a různými banditskými skupinami (muslimové z kmene Fulbů), přičemž počet křesťanů zavražděných pro víru je právě v Nigérii nejvyšší.

Podobně nepolevuje násilí proti křesťanům v Pákistánu. Zákony o „rouhání“ stojí za pogromy na křesťany (v Jaranwala v srpnu 2023 bylo vypáleno nebo poškozeno až 21 kostelů a stovky křesťanů byly nuceny uprchnout ze svých domovů) a za vězněním desítek křesťanů, ale i muslimů. Navzdory sílícímu násilí byly zákony o rouhání ještě zpřísněny. Aby toho nebylo málo, jsou křesťanské dívky častou obětí únosů, nucených konverzí a sňatků a mnoho křesťanských rodin otročí v primitivních cihelnách.

V Súdánu, kde křesťanské komunity čelí různým formám pronásledování (zejména křesťanští konvertité od islámu), došlo v loňském roce s vypuknutím občanské války k výraznému nárůstu násilí vůči křesťanům.

V Íránu zůstává tlak extrémní prakticky ve všech oblastech života.

Afghánistán se drží v první desítce. Tlak byl extrémní ve všech sférách života, zpráv o násilných činech proti křesťanům ale ubylo.

Na jedenáctém místě je pak Indie, kde s rostoucím vlivem hinduistických nacionalistů roste počet útoků na křesťany, náboženské vůdce, sbory a farnosti.

 

Ačkoliv fenomén pronásledování křesťanů dosáhl obludných rozměrů (80% všech lidí pronásledovaných ve světě pro víru jsou křesťané), neuvidíte v žádném městě křesťanského Západu demonstrace alespoň vzdáleně mohutností připomínající vlnu protiizraelských a propalestinských kraválů. V Nigérii bylo zavražděno jen během dvou vánočních dnů rukou muslimských banditů 200 křesťanů – především žen, dětí a starců – ale do ulic nevyšel nikdo a od vrcholných představitelů Západu se nanejvýš dočkáte varování před údajně rostoucí „islamofobií“. Je tedy na nás, abychom se důrazněji pronásledovaných křesťanů zastávali a pamatovali na ně v modlitbách.

Julius Kahanec

dobrovolný spolupracovník Křesťanské mezinárodní solidarity CSI CS

psáno pro Katolické noviny

 

Komentáře k článku


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.

Komentář byl úspěšně odeslán.

Der Kommentar wurde erfolgreich abgesendet, sobald er von einem Administrator verifiziert wurde, wird er hier angezeigt.