Utrpení Anuk Garang Akot začalo ve chvíli, kdy byla s matkou unesena z tehdejšího křesťansko-animistického jihu na muslimský sever Súdánu. Po odvlečení na sever byly prodány do otroctví různým pánům. „Ocitla jsem se ve velkém otrokářově domě. Od té doby byl můj život jen práce, zneužívání a neustálé ponižování,“ říká Anuk.
Z bláta do louže
Otrokář se k Anuk choval krutě a opakovaně ji sexuálně napadal. Po letech mučení byla prodána Mohamedovi, který ji zneužíval ještě více, popisuje smutně Anuk: „Mohamedovy každodenní fyzické útoky ve mně zanechaly nesmazatelnou bolest a vroucí touhu ho už nikdy nevidět.“
Myšlenky na útěk
Anuk si opakovaně pohrávala s myšlenkou na útěk. Ale kam jít? Mohammed měl zbraně a koně a Súdánci neměli pro lidi z Jižního Súdánu pochopení. „Uvědomila jsem si, že pokus o útěk by pravděpodobně znamenal smrt. Tak jsem se vzdala veškeré naděje,“ říká.
Anukin svět bez rodiny a přátel byl světem osamělosti a utrpení. Jedinými společníky byli další otroci pocházející z její vlasti. Ale ani s nimi se nemohla podělit o své trápení, protože každý z nich byl pohlcen vlastní bolestí.
Dlouhý pochod ke svobodě
Anuk ani nesnila, že se jí ve dvaceti letech otevře nový svobodný svět. V listopadu 2023 se ale CSI podařilo prostřednictvím súdánského obchodníka Anuk vyhledat a osvobodit ji z otroctví výměnou za léky pro hospodářská zvířata. Spolu s dalšími deseti osvobozenými se Anuk vydala na náročný patnáctidenní pochod do Aweilu v Jižním Súdánu.
Po příchodu byla vřele přijata do vesnické komunity, která jí dala příležitost začít nový život. Zároveň se rozběhlo pátrání po ztracených příbuzných. CSI poskytla dvacetileté Anuk věci do nového začátku – plachtu, lůžkoviny, potraviny a kozu.
Anuk se učí vést samostatný život v hostitelské komunitě. Pro mladou ženu je to radost i výzva zároveň. Nový začátek je totiž spojen s řadou nejistot: „Mám obrovskou radost, že jsem svobodná a mám před sebou budoucnost plnou naděje a uzdravení. Moc děkuji za to, že jste mě osvobodili,“ vzkazuje Anuk.
Světlo na konci tunelu pro Abuk Akech Yai
Abuk Akech Yai (34) byl osvobozena v říjnu 2023. Po více než dvou desetiletích spatřila svou rodnou zemi, která ji připadala cizí i známá zároveň.
Po třídenním putování ji v Jižním Súdánu přijala místní komunita. Abuk objevila něco, co považovala za navždy ztracené – pocit naděje. Přesto poznamenává: „Moje minulost je příliš bolestná a není možné se jí jednoduše zbavit.“
Děsivé vzpomínky
Abuk byla unesena a zotročena v dětství. Vyrůstala v domě svého majitele Mohameda, jehož krutost neznala mezí. Nebohá dívka byla nucena každý den vykonávat domácí práce, ale také mlít obilí, až měla ruce plné puchýřů. „Mé otroctví v Súdánu se vyznačovalo nejen těžkou prací, ale také nevýslovným sexuálním zneužíváním,“ vzpomíná na stále ještě čerstvé zážitky.
I v této dvacetileté temnotě se objevil záblesk světla, který Abuk dával sílu vytrvat: její dítě, které bez ohledu na hrozné okolnosti, jež vedly k těhotenství, velmi miluje. „Koneckonců dítě za to nemůže,“ říká přesvědčivě.
Poté, co byla zachráněna CSI a repatriována do Jižního Súdánu, netají Abuk touhu se vdát: „Doufám, že najdu muže, který vezme do náruče mě i mé dítě.“
Shledání s příbuznými
Abuk si zvyká na nový život a nachází radost v maličkostech, které přináší život na svobodě: dětský smích, vůně jídla vařeného na otevřeném ohni, jemný dotek ruky příbuzného. „K mému překvapení jsem opět potkala některé příbuzné. Je to jako osvěžující déšť po dlouhém suchu.“ Děkuje CSI za pomoc a především Bohu, který ji osvobodil.
Zotročeny během občanské války
Anuk a Abuk se staly jedněmi z mnoha obětí súdánské občanské války, která trvala od roku 1983 do roku 2005. Arabsko-muslimské milice ze severu zajaly statisíce dospělých a dětí z jihu, zotročily je a vystavily nesnesitelným podmínkám. Byly mezi nimi i Anuk a Abuk.
Jižní Súdán, který je převážně křesťanský, vyhlásil nezávislost na Súdánu v červnu 2011. Tisíce Jihosúdánců jsou ale doposud v súdánském otroctví. CSI pokračuje v kampani za osvobození všech zotročených.
CSI – Reto Baliarda
